Vzdělání bývá různé

Lidi se rozdělují podle různých měřítek. Jenom tak namátkou:

  • Někteří jsou velcí a jiní malí.
  • Někteří jsou hubení a jiní tlustí.
  • Někteří jsou z města a další z vesnice.
  • Někteří jsou ženatí a další rozvedení, svobodní nebo vdovy a vdovci.
  • Někteří jsou třeba pilní a jiní líní.

Spousta podobných rozdílů se dá najít. A jsou třeba i lidi chytří a hloupí. A jak je od sebe rozeznáme? To vlastně není vůbec snadné. Ani trochu.děti s knížkou

Když je člověk hloupý, nemá třeba podle ostatních přehled o světě, o politice, kultuře a tak. Jenže otázka je, jestli je někdo takový skutečně hloupý. Může přece pro změnu vynikat v něčem jiném a může mít za hloupé ty ostatní.

Pro lidi může být hloupý i ten, kdo nemá vysoké vzdělání, tedy třeba vysokoškolský diplom nebo hromadu vysvědčení. Jenže všichni víme, že i absolventi univerzit můžou být hloupí v mnoha ohledech. Umí to svoje, ale jinak třeba vůbec nic.knížky v knihovně

Ti z města mohou přezíravě koukat na ty z vesnice. Ve městě to přece žije a ti venkovští balíci to neznají a jsou mimo mísu. Ale zase na druhou stranu si ti z vesnice poradí se spoustou praktických věcí, kde jsou měšťáci ztracení, kde jsou na první pohled za hlupáky.

Takže je vzdělání moc relativní věc. Dá se jenom těžko změřit a někdy se vlastně ani nedá porovnat. Každý má v hlavě něco, každý něco ví a umí. A je těžké rozsoudit, u koho je to lepší a u koho horší.

A proto se taky chodí do škol. Aby lidi měli vzdělání. A každý nějaké vzdělání má, ideálně to, které potřebuje. A ten, kdo umí to, co potřebuje k životu, není nikdy hloupý, i kdyby si to o něm ostatní mysleli.

Každé vzdělání je dobré a každé najde nějaké uplatnění. Když člověk chce. Vzdělání je tady nástroj, který pomáhá k seberealizaci. A proto se nesmí ani podceňovat, ale ani přeceňovat. Kdyby u nás byli všichni absolventi vysokých škol, co bychom z toho měli? Když by nikdo neudělal jednoduchou práci a každý jen seděl někde v knihovně a na úřadě.