Na to, že jsou u nás historické budovy často kamenné, už jsme zvyklí. To dá přece rozum, že jsou vystavěné z kamene. Vždyť to byl za oněch časů nejsnáze dostupný skutečně pevný, trvanlivý a pomalu nezničitelný stavební materiál, a kdyby tyto nebyly právě z kamene, nedočkaly by se zřejmě dnešních dnů.
Ovšem jakkoliv byl takový kámen většinou postupně vystřídán jinými stavebními prvky, protože je logické, že se z cihel či tvárnic, které jsou rozměry jedna jako druhá, staví daleko snáze než z kamenů, které jsou skutečně rozmanitých tvarů a daleko hůře se tak kladou na sebe tak, aby z nich vznikly kvalitní zdi, na využívání kamene na stavbách lidé ani dnes rozhodně nezanevřeli.
Jistě, domy se dnes už staví obvykle z tvárnic, cihel nebo panelů, které jsou coby stavební materiál v mnoha ohledech dokonalejší než kamení, ale přesto se přinejmenším zčásti využívá i kámen.
Z takového kamene vznikají pochopitelně základy a sokly domů, protože takový kámen daleko lépe odolává vlhkosti, jež je v zemi či těsně nad ní a jež nesmí budovy zespoda poškozovat, a snese i vysoký tlak, který na něj může budova vyvíjet, takový kámen se může ale využívat i k budování dlažby, i jako kamenný obklad vně nebo uvnitř budov. Kamenné pak mohou být často třeba i schody nebo zídky, prostě vše, co si člověk zamane mít kamenné.
Ovšem není pochopitelně kámen jako kámen. A tak se někde využije spíše pískovec, zatímco jinde rula, kvarcit či břidlice. To podle toho, jak má onen kámen podle představ stavebníka vypadat a jaké má mít užitné vlastnosti.
Ovšem v každém případě přichází využití přírodního kamene nejednou vhod. Protože je tento pochopitelně nejen pevný a odolný, ale i krásný. A když už my lidé máme někde bydlet, chceme přece, aby se nám tam líbilo. Což nám právě využití přírodního kamene může nabídnout a zaručit.